Statistické veličiny

Pro zpracování naměřených údajů mají podstatný význam další statistické veličiny, které jsou používány zejména pro klimatologické informace a vyhodnocování změn klimatu v delším časovém období.

Denní minimální teplota je nejnižší naměřená hodnota teploty vzduchu naměřená v průběhu meteorologického dne.
Denní maximální teplota je nejvyšší naměřená hodnota teploty vzduchu naměřená během meteorologického dne. (Pozn.: Platí pro teplotu udávanou ve stínu, teploměr nesmí být ovlivněn dopadem slunečních paprsků.)
Průměrná denní teplota je aritmetický průměr z teploty vzduchu naměřené v 7 hodin, teploty ve 14 hodin a dvojnásobně započtené teploty v 21 hodin, vše místního středního slunečního času (tj. v období platnosti letního času se počítají hodnoty změřené v 8, 15 a 22 hodin). Novější meteorologické stanice s průběžným měřením hodnot vypočítávají průměrnou denní teplotu jako aritmetický průměr ze vzorku změřených hodnot v intervalu obvykle 1, 5 či 10 minut. Tato hodnota je přesnější a lépe postihuje prudké změny teploty během dne. Rozdíly obou naměřených hodnot při klidném a plynulém průběhu počasí se příliš neliší, ale v případě extrémních změn může být rozdíl vypočtených hodnot klidně několik stupňů. Proto se od první metody postupně upouští.
V poslední době je také často zmiňován denní teplotní rozdíl, což je rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší naměřenou hodnotou teploty za daný den.

Dny podle naměřených hodnot teploty dělíme na:

Tropický den - den, kdy maximální denní teplota ve stínu překročila teplotu 30 °C.
Tropická noc - noc, kdy minimální noční teplota neklesla pod teplotu 20 °C.
Letní den - den, kdy maximální denní teplota měřená ve stínu dosáhla nejméně teploty 25 °C, ale nedosáhla 30 °C.
Chladný den - den, kdy maximální denní teplota ve stínu nepřekročila teplotu 10 °C.
Mrazový den - den, kdy minimální teplota klesla pod 0,0 °C.
Ledový den - den, kdy maximální denní teplota nevystoupila nad –0,1 °C.
Arktický den - den, kdy maximální denní teplota nevystoupila nad –10,0 °C.

Existuje celá řada dalších statistických meteorologických veličin (denní, měsíční či roční úhrn srážek, délka slunečního svitu, průměrná rychlost větru atd.), ale u těchto veličin je význam, výpočet či způsob měření zřejmý již z názvu. V tomto článku jsem pouze chtěl zachytit ty pojmy, které nejsou zcela běžné či všeobecně známé.

Pro určení spotřeby tepla na vytápění v průběhu otopné sezóny se používá charakteristika počet denostupňů, na základě které lze také provést porovnávání intenzity jednotlivých zimních období mezi sebou. Počet denostupňů otopného období vychází z počtu topných dní a rozdílu průměrné venkovní teploty v topných dnech a průměrné vnitřní teploty.
Ve výpočtu je předpokládaná hodnota vnitřní teploty 18°C, počet topných dnů je určen jako počet dní v otopném období s průměrnou teplotou nižší nebo rovnou 13°C (N13) a průměrná teplota těchto dní (T13) je uvažována jako průměrná venkovní teplota v topných dnech. Počet denostupňů (D18) je pak určen jako:
D(18)=(22-T13)*N13
Obdobně lze postupovat i v letním období pro stanovení spotřeby energie pro použití klimatizace při ochlazování místností.


   PŘEDCHÁZEJÍCÍ STRÁNKA    |   NÁSLEDUJÍCÍ STRÁNKA