Meteorologické pojmy
Na stránkách o počasí se vyskytují i základní pojmy z meteorologie, jejichž správný význam není vždy zcela jasný, proto jsou některé z nich zde vysvětleny.
Doplňkové meteorologické veličiny
Mezi doplňkové meteorologické veličiny patří zejména sluneční záření, délka slunečního svitu a UV index. Nyní k jednotlivým pojmům:
Sluneční záření lze rozdělit na:
- záření ultrafialové (vlnová délka pod 400 nm)
- záření viditelné (vlnová délka 400 až 750 nm)
- záření infračervené (vlnová délka přes 750 nm)
Viditelné záření tvoří asi 45 % dopadajícího záření, přičemž jeho podíl je
vyšší při zatažené obloze, kdy může dosáhnout až 60 %. Příkon (intenzita)
záření dopadajícího na povrch zemské atmosféry činí 1373 W/m2.
Toto množství se nazývá tzv. solární konstanta a je to teoretická maximální
možná naměřená hodnota.
Délka slunečního svitu udává počet hodin za den, měsíc, nebo
rok, po které přímé sluneční záření dosahovalo zemského povrchu, tj. po které
terénní předměty vrhaly zřetelné stíny. Trvání slunečního svitu závisí jak na
délce dne, tak i na výskytu oblačnosti a mlh. Sluneční svit se měří slunoměry
(heliografy). Slunoměr využívá tepelného účinku slunečních paprsků soustředěných
koulí ze speciálního skla, v jejímž ohnisku je umístěn registrační pásek. Koule
funguje jako čočka a sluneční paprsky vypalují do registrační pásky stopu
závislou na délce a intenzitě slunečního záření.
UV index je dán úrovní tzv. erytemového slunečního ultrafialového
záření a je mezinárodně standardizovaná bezrozměná veličina, vyjadřující biologický
efekt záření na lidské zdraví. V naší geografické oblasti se UV index pohybuje
v rozmezí od 0 do 9, v tropickém pásu může dosáhnout až 15 nebo 16. Všeobecně
se dá říci, že čím výše je Slunce nad obzorem (za jasného počasí), tím vyšší
je UV index a tím větší dávka UV záření, která zasáhne exponované živé organismy.
Nejvyšších hodnot u nás dosahuje UV index v létě v poledních hodinách. Podle
hodnoty UV indexu bychom tedy měli volit úroveň naší ochrany proti ultrafialovému
záření. Význam jednotlivých hodnot UV indexu najdete v tabulce v příloze.
Vypočtené meteorologické veličiny
Jde o veličiny vypočtené na základě kombinací několika změřených základních veličin. Tato data nám umožňují lépe vyjádřit vliv počasí na náš organismus, případně na další děje kolem nás. Mezi tyto veličiny patří zejména zdánlivá teplota, chlad větru, index horka, výška spodní základny mraků a další.
Zdánlivá teplota je kombinací několika faktorů a lépe vystihuje působení vnějšího prostředí na plně oblečené lidské tělo. Je to souhrn proměnných definujících tepelnou pohodu člověka, které jsou zahrnuty do jednoho ukazatele, především vliv chladu větru a indexu horka. V této veličině jsou zakalkulovány kromě teploty i vlhkost vzduchu a rychlost větru. Jedná se o poměrně složitý výpočet. Jedná se o poměrně složitý výpočet a pro zájemce o podrobnější informace mohu odkázat na článek Meteorologického ústavu Austrálie (v angličtině, včetně tabulek). Zdánlivé teploty vyšší než 26,6°C jsou obvykle spojeny s některými nepříjemnými pocity. Mezní hodnota je pro teplotu 26,5 °C a relativní vlhkost vzduchu 45% při bezvětří, kdy vnímaná teplota odpovídá měřené teplotě vzduchu. Hodnoty blížící se nebo vyšší než 40,5°C jsou považovány za život ohrožující, s možností těžkého vyčerpání z horka nebo úžehu, pokud je expozice delší nebo fyzická aktivita vysoká. Míra stresu z horka se může lišit v závislosti na věku, zdravotním stavu a tělesných vlastnostech.
Chlad větru (označovaný též jako Wind Chill či Ochlazování větrem) bere v úvahu vliv větru na naše vnímání vnější teploty. Lidské tělo za teplot nižších než 37°C ohřívá okolní vzduch. Pokud je bezvětří, tento ohřátý vzduch se nehýbe a tím na těle vytváří jakousi izolační vrstvu. Jakmile začne foukat vítr, tento teplý vzduch je odvát pryč a pocit chladu se zvýší. Chlad větru je definován pouze pro teploty nižší než 10 °C a rychlosti větru nad 1,3 m/s.
Index horka (označovaný též jako Heat Index) se propočítává pomocí relativní vlhkosti a vnější teploty a vyjadřuje, jak "horký" vzduch cítíme. Když je relativní vlhkost nízká, pocitová teplota bude nižší než aktuální teplota, protože vypařování potu probíhá rychleji, a tím se tělo ochlazuje. Jakmile je ale relativní vlhkost velká (vzduch je nasycen vodními parami), pot se již tak rychle neodpařuje a pocitová teplota se zvyšuje. Index horka se počítá pouze v případě, že skutečná teplota vzduchu je nad 27 °C a teplota rosného bodu vyšší než 12 °C (vlhkost > 40%).
Podbnou veličinou je i humidex. Humidex je hodnota, která se používá k vyjádření vnímané teploty v kombinaci s vlhkostí jako jedno číslo. Humidex v historické podobě má formát teploty ve stupních Celsia, protože byl vyvinut v Kanadě, ale v současnosti se udává jen jako bezrozměrné číslo. Hodnota do 29 stupňů je vnímána jako přijatelná, 30 až 34 stupňů jako nepohodlí, 35 až 39 stupňů jako velké nepohodlí a omezení velké fyzické námahy, 40 až 45 stupňů představuje nebezpečí, 46 až 53 stupňů vyjadřuje velké nebezpečí, 54 a více °C indikuje ohrožení života.
Výška spodní základny mraků (Cloud base) je poměrně důležitá veličina pro odhad dalšího vývoje počasí. Jde o veličinu dopočítávanou na základě měření základních veličin (teplota, tlak a vlhkost vzduchu) a jejích změn v čase, proto je nutno ji brát trochu s rezervou, když neuvidíte žádný mrak a program předpokládá, že by ve výšce 1450 m měla být jeho základna. Obecně však platí, že čím výše je nastavena spodní spodní základna mraku, tím lepší počasí lze očekávat. Pro přibližný výpočet se uvádí vzorec, v němž hodnotě rozdílu teploty vzduchu a teploty rosného bodu 0,8°C odpovídá 100 m výšky spodní základny mraků nad místem pozorování. Je to výška, při níž dochází k plnému nasycení vzduchu vodními parami (relativní vlhkost 100%) a začínají se vytvářet oblaka ve své základní formě.