Amatérská meteorologická stanice

Základní meteorologické pojmy

Úvodem

Je na místě si zopakovat pár meteorologických pojmů a pouček, které jsme už ze školy zapomněli, či jejich přesný význam neznáme, a vysvětlit zejména ty, jež vznikly či byly nově definovány v posledních letech. Aktuální počasí se vždy vztahuje k místu a času pozorování a jeho přesnost je ovlivněna jednak přesností měřících přístrojů, podmínkami měření a subjektem pozorovatele. Aby bylo možné dosáhnout větší přesnosti údajů a jejich kontinuitu v čase, vznikají různé automatické měřící stanice, a to jak profesionální, tak i amatérské.

Místo pozorování je definováno přesnými zeměpisnými souřadnicemi a nadmořskou výškou, údaje bývají často doplněny o charakteristiku okolní krajiny a další údaje. Není to však nezbytně nutné, neboť většina těchto údajů se dá vyčíst z podrobnějších map.
Charakteristika místa pozorování bývá uváděna zejména v případech, kdy není splněna některá ze standardních podmínek. Jedná se především o specifikaci okolí, blízkosti převýšení, vysokých objektů či stromů, vodních ploch a dalších podmínek, které mohou výrazně ovlivňovat přesnost měření.
Čidla stanice by měla být na volném prostranství, nezastíněném stromy a budovami nad nízkým travnatým povrchem. Teplota a vlhkost vzduchu se měří ve výšce 2 m nad zemí, přízemní teplota pak 5 cm nad zemí, tlak vzduchu se měří jako absolutní a přepočítává se na relativní hodnotu vztaženou k úrovni hladiny moře (viz následující kapitola), rychlost a směr větru se měří ve výšce 10 m nad zemí, srážky se měří obvykle ve výšce 1 m nad zemí. Umístění teplotních čidel a čidla vlhkosti v meteorologické budce lze jen doporučit, protože teplotní čidla zejména levnějších meteorologických stanic mívají nedostatečný radiační štít a při osvětlení sluncem vykazují značně vyšší hodnoty.

Další část článku jsem proto rozdělil do několika kapitol:

• Základní meteorologické veličiny
  • kapitola 1 - Přímo měřené veličiny
  • kapitola 2 - Vypočtené veličiny
  • kapitola 3 - Statistické veličiny
• Oblačnost a oblaky
  • kapitola 4 - Oblaky vysokého patra
  • kapitola 5 - Oblaky středního patra
  • kapitola 6 - Oblaky spodního patra
  • kapitola 7 - Vertikální oblaky
• kapitola 8 - Tlakové útvary
• kapitola 9 - Fronty a frontální systémy

Celý materiál je koncipován jako otevřený s tím, že bude postupně doplňován a aktualizován. Vaše připomínky a návrhy k uvedeným článkům můžete sdělit autorovi přímo přes mail info(at)ok5aw.cz nebo prostřednictvím návštěvní knihy.

   NÁSLEDUJÍCÍ STRÁNKA